Ann C. Snyder, PhD, CSCS, Nathan Weiland, Chris Myatt,

Joe Bednarek and Kelly Reynolds

Department of Human Movement Sciences

Human Performance Laboratory

University of Wisconsin-Milwaukee, Milwaukee, WI, USA.

ÚVOD

Nemotorizované běžecké pásy jsou obvykle používány pro cvičební metodu opakovaného sprintu, pro kterou jsou vhodné díky pásu, který zrychluje a zpomaluje dle atleta a reaguje tak na jeho tempo a styl běhu.

Dříve byly nemotorizované běžecké pásy velmi rozměrné a vyžadovaly přidržování se při cvičení nebo použití postroje během cvičení. Nedávný vývoj v oblasti designu běžeckých pásů vedl k prvnímu velikostně přijatelnému nemotorizovanému běžeckému pásu. Tento nový design využívá pás, který je rozpohybován samotným uživatelem a zakřivenou běžeckou plochou, díky které je tento běžecký pás vhodný pro různé fyziologické požadavky při běhu.

 

CÍL

Zjištění fyziologické reakce na chůzi po zakřivené ploše nemotorizovaného běžeckého pásu a porovnat zjištěné informace s výsledky chůze na motorizovaném běž. pásu.

 

METODY

Fyzicky aktivní, zdraví vysokoškolští studenti (n=12, muži = 7, ženy = 5) chodili po motorizovaném (MT) a zakřiveném nemotorizovaném (CT) běžeckém pásu při rychlosti 1.5, 2.5 a 3.5 mil za hodinu. Každé cvičení trvalo nejdéle 6 minut. Mezi přechodem z MT na CT byla 10 minutová přestávka a všechna měřená cvičení proběhla v jeden den. Pořadí využívání MT a CT bylo náhodné. Všichni cvičící měli již předchozí zkušenosti s využitím jak MT, tak CT. Pro analýzu byly použity hodnoty tepové frekvence (HR), proměnná spotřeba kyslíku (VO2, VE, RR, RER), svalové okysličení (StO2) a hodnocení vnímané námahy (RPE, a to během poslední minuty každého jednotlivého cvičení. Bylo provedeno obousměrná chybová korekce s opakovaným měřením, na které bylo navazováno dle potřeby „t-testy“ v případě potřeby (*P<0.05).

Údaje o testovaných


VÝSLEDKY

Hodnoty proměnné spotřeba kyslíku a HR byly výrazně větší při cvičení na CT oproti MT (viz tabulka níže). Hodnoty RPE a StO2 byly obdobné, ačkoli ne všechny změny byly tak výrazné (tabulkové hodnoty v ± SD).

GRAF 1: Tepová frekvence

GRAF 2: Spotřeba O2

Graf 3:  PRE-Hodnocení vnímané námahy

Graf 4: Svalové okysličení

POLEMIKA

Všichni testovaní byli schopni bez problémů cvičit při všech rychlostech, a to bez použití postroje či přidržování se. Žádná z rychlostí nezpůsobovala problémy při chůzi, kromě rychlosti CT3.5, která nutila cvičící do velice rychlé chůze hraničící s pomalým během.

Vyšší fyzická námaha při chůzi na nemotorizovaném běž. pásu CT způsobuje zvýšenou svalovou aktivitou při chůzi tj. vyšší energetický výdej.  Výsledky ukazují, že u jedinců, kteří nemohou dosáhnout požadovaného zvýšení intezity energetického výdeje během(obezita, zranění stáří), dochází k podstatnému zvýšení energetického výdeje při stejné rychlostii a vnímané námaze při chůzi na nemotorizovaném běhátku CT.

 

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ

Zvýšený energetický výdej při každé z nastavených rychlostí chůze na CT by mohl mít vynikající výsledky pro lidi, kteří z různých důvodů nemohou dosáhnout rychlosti během.

Pro osoby trpící nadváhou, jinými nemocemi nebo se zotavují po zranění, může chůze na nemotorizovaném běhátku (CT) umožnit dosažení HR hodnoty podobné těm které dosahujem během.

Aktuální studie byla provedena na zdravých, aktivních lidech, ale výsledky jsou  aplikovatelné také na výše uvedené populaci, pro které je běh příliš namáhavý či rizikový.

VIDEO

[yt]SlQmvEVx6HY[/yt]