Ann C. Snyder, PhD, CSCS, Nathan Weiland, Chris Myatt,

Joe Bednarek and Kelly Reynolds

Department of Human Movement Sciences

Human Performance Laboratory

University of Wisconsin-Milwaukee, Milwaukee, WI, USA.

Úvod

Nemotorizované běžecké pásy jsou obvykle používány pro cvičební metodu opakovaného sprintu, pro kterou jsou vhodné díky pásu, který zrychluje a zpomaluje dle atleta a reaguje tak na jeho tempo a styl běhu.

Dříve byly nemotorizované běžecké pásy velmi rozměrné a vyžadovaly přidržování se při cvičení nebo použití postroje během cvičení. Nedávný vývoj v oblasti designu běžeckých pásů vedl k prvnímu velikostně přijatelnému nemotorizovanému běžeckému pásu. Tento nový design využívá pás, který je rozpohybován samotným uživatelem a zakřivenou běžeckou plochou, díky které je tento běžecký pás vhodný pro různé fyziologické požadavky při běhu.

 

CÍL

Zkoumat fyziologické požadavky na submaximální běh na malém zakřiveném nemotorizovaném běžeckém pásu.

 

METODY

Skupina vytrvalostních běžců (muži=6, ženy=3) provedli inkrementální (přírůstkový)  zátěžový test na motorizovaném běžeckém pásu pro určení  % laktátových prahů, laktátového maxima (LT) a ostatních maximálních (MAX) hodnot.  Zkoumaní běžci pak prošli čtyřmi cvičebními koly na úrovních 50%LT, 65%LT, 80%LT a LT při rychlosti běhu, a to jak na motorizovaném běžeckém pásu (MT), tak na nemotorizovaném (CT). Každé kolo cvičení trvalo 6 minut a pořadí využívání MT a CT bylo náhodné. Mezi přechodem z MT na CT byla 10 minutová přestávka a všechna měřená cvičení proběhla v jeden den. Po každém  zvýšení rychlosti, došlo  k  5 minutovým pauzám před dalším kolem cvičení. Pokud byla rychlost snížena, pauza před dalším kolem trvala alespoň 10 minut.

Tyto pauzy byly stanoveny proto, aby se změněné naměřené hodnoty vrátily k výchozím hodnotám. Tep (HR), proměnná spotřeba kyslíku (VO2, VE, RR, RER), svalové okysličení (StO2), krevní laktát (HLa) a hodnocení vnímané námahy (RPE) byly získány během poslední minuty každého z kol zátěžového testu.

Bylo provedeno obousměrné „ANOVA“ s opakovaným měřením, na které bylo navazováno dle potřeby „t-testy“ v případě potřeby (*P<0.05).

Vysvětlivky:
MT – motorizovaný běžecký pás
CT – nemotorizovaný běžecký pás
VO2 – proměnná spotřeba kyslíku
HR – tep
HLa – krevní laktát
RPE – vnímaná námaha
StO2 – svalové okysličení

VÝSLEDKY

U všech atletů došlo k rozdílům ve spotřebě kyslíku. Hodnoty HR, HLa a RPE byly značně vyšší u běhu na nemotorizovaném běhátku CT než u motorizovaného běhátka MT, jak je možné vidět i z níže uvedených výsledků. (průměr ± SD)

POLEMIKA

I přesto, že všichni testovaní běžci běželi na CT bez použití postroje či přidržování, úsilí vynaložené při běhu na nemotorizovaném běžeckém pásu bylo výrazně větší než na motorizovaném, což je patrné z větší spotřeby kyslíku, vyššího tepu a HLa. Měření zátěže na základě prahové hladiny laktátu taktéž ukázalo, že výkony na nemotorizovaném běžeckém pásu se běžci dostali velice blízko svému maximu. Zvýšená fyzická námaha při běhu na CT mohla být způsobena větším třením na nemotorizovaném běž. pásu a/nebo zvýšenou svalovou aktivitou, jak vyplývá z výsledků svalového okysličení na CT. Fyziologické změny způsobené z většího úsilí při stejné rychlosti a vliv na sportovní výkon je třeba prozkoumat ještě podrobněji.

 

PRAKTICKÉ POUŽITÍ

Tento méně rozměrný běžecký pás mohou využít sportovci, pro rozvoj síly a rychlosti,bez použití postroje a dodatečné zátěže. Výdej energie je větší na nemotorizovaném běž. Pásu(CT), což může posloužit k dalším zátěžovým a rychlostním testům. Skvěle lze pás využít pro zlepšení běžecké  techniky atleta.

 

VIDEO

[yt]SlQmvEVx6HY[/yt]