Obor magnetoterapie

Magnetoterapie je u nás poměrně rozšířenou léčebnou metodou. Její uplatnění se nalézá v mnoha lékařským oborech, kromě rehabilitace, také ortopedie, chirurgie, dermatologie, neurologie, revmatologie, balneologie, vnitřní lékařství, sportovní lékařství, gynekologie, urologie, pediatrie, traumatologie, stomatologie, geriatrie (péče o staré lidi) a dalších.

Historie magnetoterapie

Léčba magnetem byla známa již před staletími. Vlastní název magnet byl odvozen od řeckého města Magnézia, kde se magnetická hornina – oxid železito-železitý v syrovém stavu těžil. Existují nedoložené pověsti, že Číňané znali a používali magnet již 4500 let před Kristem. Magnetický prášek byl v historii používán k léčebným účelům, např. byl podáván v podobě tablet ústy, v obkladech, přidával se do nápojů „věčného mládí“ apod. Zvlášť účinné byly obklady s magnetickým práškem k hojení ran či poúrazových stavů, dále při bolestech v kloubech či páteři a otocích kloubů po zhmoždění. Z historie je také známo, že již staří římští císařové (např. Claudius) si léčili dnu – koupelí plnou „elektrických ryb“. Dnes již víme, že touto rybou byl mořský rejnok, který při dotyku dával elektrické výboje a vytvářel elektromagnetické pole.

V letech 1649 -1655 byly ve švýcarských a německých hutích vyrobeny první umělé permanentní magnety z karbonové oceli.První léčebné magnety a elektromagnety vytvořili v l. 1826-1928 angličan W. Sturgeon a američan J. Henry. Na jejich práce navázal Faraday, Maxwell a Herz.

Vědecké základy magnetoterapie byly budovány až koncem 19. a začátkem 20. století v těsné návaznosti na rozvoj fyziky, chemie a elektrofyziologie. V posledních letech došlo celosvětově ke zvýšení zájmu o tuto metodu a k masivnímu rozšíření magnetoterapie. Vzniklo množství léčebných přístrojů a zařízení.

Působení magnetického pole na organizmus

Je dokázáno, že živý organizmus produkuje velmi slabé elektromagnetické pole, které neustále reaguje na magnetické pole zemské. Působením silného magnetického pole(nad 0,1T), např. v průmyslu, dochází k negativním vlivům na organizmus. Opačně, působením magnetického pole o nízké indukci, lze dosáhnout mimořádně pozitivních účinků na organizmus až do jeho buňkové struktury, protože buňky jsou v podstatě magnety s oběma polarizacemi a magnetické pole jimi prochází a aktivuje je. Nejvíce používanou formou je tzv. pulzní magnetoterapie, která je vlastně určitým druhem elektroterapie. Proti ní má hlavní výhodu v tom, že u ní není možné lokální poškození elektrickým proudem. Jinak lze magnetoterapii použít i formou bodových magnetů (např. vložky do bot, čelenky, náramky atd.), pitím zmagnetizované vody a různými dalšími způsoby pro regeneraci buněk, zmírnění bolestí, otoků, pro protizánětlivé terapie, pro relaxaci atd.

Výzkumy vycházející z existence tzv. biotropních parametrů magnetického pole (tj. fyzikálních charakteristik polí, rozložení v prostoru, časových závislostí – pulzů atd.) prokázaly, že jejich správným využitím lze dosáhnout mimořádně pozitivních účinků na organizmus, které vedou k hojivým – léčebným efektům. Vlivem léčebně aplikovaného magnetického pole (pulzního magnetického pole) dochází k pozitivním změnám aktivity některých enzymů a biochemických pochodů. V tkáních se indikují slabé elektrické proudy – na které reagují ionty obsažené v buňkách, čímž dochází k aktivaci a změnám povrchových potenciálů buněk. Absorpcí (vstřebáváním) magnetického pole se mění struktura vodních systémů. Je prokazatelně ovlivněna propustnost biologických membrán. Je ovlivněn transport (přenos) důležitých látek z buňky do okolního prostředí a z okolí do buňky.

 

Ke stanovení léčebné účinnosti se musí brát v úvahu následující parametry nízkofrekvenčního magnet. pole:

• indukce (v magnetoterapii řádově jednotky až desítky mT)
• gradient (vektor určující největší změnu magnet. indukce v daném směru)
• frekvence

Nižší frekvence – 1 až 10 Hz
– převládají efekty analgetické, myorelaxační
Střední frekvence – 10 až 15 Hz
– protizánětlivé vhodné u chronických a degenerativních onemocněních – působí vasodilatačně, zlepšují prokrvení a proudění mízy
Vyšší frekvence – 15 až 25 Hz ( a fr. 30 – 81 Hz)
– převládají efekty stimulační k podpoře hojení kostí, poúrazových stavů a při akutním onemocnění
Účinky jednotlivých frekvencí nelze striktně oddělovat, dochází vždy k sumaci vícero efektů s jedním převažujícím účinkem. Volba konkrétního režimu se určuje na základě posouzení efektů po několika předchozích aplikacích.

• tvar – střídavé pole, týká se čela a sestupné hrany impulzu, zřejmě jde o jeden z nejdůležitějších parametrů
• délka impulzu (obvykle 5 až 15ms)
• doba expozice

má při správné aplikaci otevírat porušené cesty k autoreparaci (samoopravě) a autoregulaci organizmu, neboť organizmus je touto schopností takzvaně nadán a jakékoliv narušení této autoregulace a autoreparace vede k onemocnění organizmu. Předávkování u nízkofrekvenční pulzní magnetoterapiích prakticky neexistuje a nejsou ani v odborné literatuře poznatky o poškození pacienta. Magnetoterapie není návyková léčebná metoda a nemá žádné vedlejší účinky.

• objem exponované tkáně (místní expozice vyvolá menší celkovou odezvu, než expozice rozsáhlých partií),
• místo expozice (v případě ischemické choroby dolních končetin a ischemické choroby srdeční se osvědčila expozice i odpovídajících míšních segmentů, u bolestivých ramen současná expozice krční páteře),
• polarita (severní pól má výraznější analgetické účinky, jižní pól má stimulační efekt, zlepšuje okysličení tkání a hojení),
• směr vektoru (u ischémie dolních končetin je vhodné orientovat pole plošných aplikátorů kolmo k probíhajícím cévám).

Míra reakce organizmu na působení magnetického pole je individuální a závisí na funkčním stavu organizmu a také na reakci centrálního nervového systému.

Magnetoterapie je v odborných kruzích pokládána za jednu z nejbezpečnějších a nejúčinnějších fyzikálních léčebných metod a bývá často nazývána „léčebnou metodou 21. století“.

Přístroje využívající elektromagnetické pole

K nejstarším a nejjednodušším patří permanentní magnety – na jejich výrobu se objevila celá řada různých slitin (v současné době dominují směsi barya a železa a případně samaria, kobaltu, neodymia) a které se obvykle přikládají na tělo. Klasický ferritový magnet (na nástěnky) může mít ve vzdálenosti 1cm od svého povrchu magnetickou indukci přibližně 30 až 70 mT (militesla), tedy tisíc krát větší než je pole země. Ve vzdálenosti asi 30cm od povrchu magnetu je jeho pole srovnatelné s polem země.

Magnetofory – jsou folie z měkké plastické hmoty, do níž jsou inkorporovány měkké feromagnetické partikule, které jsou šachovnicovitě magnetovány. Indukce na povrchu je do 40mT, ale vzhledem k malé tloušťce materiálu je výrazný gradient a ve vzdálenosti 5cm je indukce magnetického pole zlomkem indukce na povrchu.

Přístroje generující magnetické pole – pulzní magnetické pole nízké frekvence . U magnetoterapie – je elektrická složka elektromagnetického pole ve tkáních v průměru 100x menší než u klasické (kontaktní) elektroterapie. Magnetoterapie je tedy bezkontaktní terapeutická metoda. Využívá obecné biologické účinky magnetické složky elektromagnetického pole. Magnetické pole vzniká kolem každého vodiče, kterým protéká elektrický proud (tady kolem aplikátoru)a jeho vlastnosti závisí na vlastnostech tohoto elektrického proudu. Tento jev je označován jako elektromagnetická indukce.

Aplikátory

K terapii elektromagnetem je zapotřebí nejen vlastní generátor, který ve většině případů je složitý přístroj, který vydává elektrické impulzy, ale i aplikátor – což jsou různě tvarované cívky. Běžně a účinně se používá deskovitých aplikátorů, čili cívek z drátů, které vytváří homogenní magnetické pole, dále pak aplikátorů ve tvaru dutého válce, které nazýváme solenoidy. Tyto se dle dosavadních klinických výsledků jeví, zejména při aplikacích do hloubky tkáně, jako nejúčinnější.

 

Léčebné účinky magnetického pole

Biologické změny ve tkáních vznikající působením nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole je možno kladně využít u celé řady zdravotních potíží.

Pulsní magnetické pole zmenšuje či úplně odstraňuje bolest. Magnetické pole totiž ovlivňuje především silná nervová vlákna a omezuje přenos bolestivých prožitků z nervových zakončení do centrální nervové soustavy.Navozuje rozšíření krevních cév. V důsledku rozšíření cév stoupá v léčené oblasti teplota až o 1° C, což má pozitivní vliv na obrannou reakci těla. Má protizánětlivý efekt a to jak u akutních, tak i chronických zánětů, daný zlepšením překrvení zánětlivé tkáně a větším přísunem protilátek. Zmenšuje otoky. Hojivý efekt se realizuje na základě zlepšeného překrvení poraněné tkáně a urychlením dělení buněk. Vlivem pulsního magnetického pole dochází i k rychlejšímu hojení kostních zlomenin a otevřených poranění kůže a podkoží. Může se docílit zesílení účinku antibiotik.

1.) Ovlivnění látkové výměny:

NPMP (nízkofrekvenční pulzní magnetické pole) prostupuje rovnoměrně exponovanou tkání, tzn. každou buňkou a indukuje zde slabé elektrické proudy. Dochází tak ke změnám povrchových potenciálů buněk, ke změnám propustnosti buněčných membrán, k zvýšení prokrvení, okysličení, zásobení živinami a lepšímu odvádění metabolických zplodin z exponovaných tkání – což je základní předpoklad každého ozdravného procesu. Intenzivnější látková výměna, odsun a detoxikace zplodin je začátkem všech hojivých a regeneračních pochodů. Například expozice oblasti jater stimuluje jaterní činnost a urychluje a zefektivňuje detoxikační pochody v celém organizmu.

2.) Zlepšení prokrvení – vasodilatační účinek:

NPMP ovlivňuje polarizaci červených krvinek kladným nábojem. Krev která prošla vytvořeným magnetickým polem vykazuje větší schopnost vázat kyslík (lépe se okysličovat). Polarizace krvinek ovlivňuje svalový tonus cév, tepen a vlásečnic – dojde k jejich rozšíření (vasodilataci) a tím k dokonalému zásobení tkání okysličenou krví a živinami a k rychlejšímu odvodu toxických látek mimo buňky. NPMP pozitivně ovlivňuje plasticitu krvinek. Pružnější krvinky se lépe přizpůsobují „překážkám“ v cévním řečišti. Vlivem NPMP se zároveň snižuje riziko tvorby krevních sraženin (trombů). Při působení NPMP dochází k povolení svaloviny cév . To vše má vliv na harmonizaci srdeční činnosti, oběhu a krevní tlak. NPMP se osvědčuje u ischemické choroby srdeční a ischemické choroby dolních i horních končetin, u nehojících se bércových vředů a všech poruch prokrvení.

3.) Myorelaxační účinek – uvolnění kosterního svalstva:

Působením NPMP se urychluje odplavování kyselých metabolitů, způsobujících bolestivé dráždění ve svalech a v místech chronického zánětu. Tím se tlumí bolesti a povolují bolestivé svalové spasmy (kontraktury). Dále bylo prokázáno výrazné zpomalení nervového vedení na dolních končetinách u sportovců – tento děj se rovněž podílí na myorelaxaci (uvolnění svalů). Myorelaxační účinek přístrojů na zádové svalstvo zmírňuje řadu potíží jako např. – ztuhlou krční páteř, bolesti hlavy, závratě, nedoslýchavost, omezenou pohyblivost, bolesti vystřelující do končetin apod.

4.)Hojivý a regenerační, protizánětlivý, protirevmatický účinek:

Je prokázán pro kosti i pro měkké tkáně a je vysvětlován nespecifickým podrážděním cytoplasmatické membrány. NPMP výrazně urychluje hojení, aktivuje tvorbu nové tkáně (rychlá stavba kostní tkáně a zavápnění). Nízkofrekvenční pulzní magnetické pole je proto využíváno k urychlení hojení zlomenin, hojení pseudoartróz (pakloubů), k zpevnění uvolněných a bolestivých endoprotéz. Pod vlivem NPMP stoupá hladina proteoglykanů v chrupavce až o 22 %, co umožňuje hojení a regeneraci chrupavky, která je jinak ovlivnitelná pouze těžko a v omezené míře. Zrychlení hojení bylo prokázáno nejen u kostí, ale rovněž u měkkých onemocnění, tak záněty mikrobiální a jejich hojení.

5.) Protibolestivý efekt – analgetický:

NPMP díky indukci podmiňuje vznik proudu v nervových vláknech, které působí blokování průchodu bolestivých impulzů z místa bolesti přes míchu do mozkových center a v důsledku tohoto dochází k potlačení bolesti. Zvýšené vyplavování endorfinu a regulace přesunu kalciových iontů přes buněčnou membránu se taktéž podílí na vasodilataci, analgetickém efektu a zklidnění. Po aplikaci NPMP byla prokázána zvýšená aktivita laktátdehydrogenázy v exponovaném svalstvu (podmiňuje odbourávání kyseliny mléčné, která provokuje nervové receptory a způsobuje bolest).

6.) Protiedémový – protiotokový účinek:

Zrychlení látkové výměny po aplikaci NPMP umožní rychlejší vstřebávání otoků a v dané oblasti dochází zároveň k výraznému protizánětlivému a protibolestivému působení.

 

Kontraindikace magnetoterapie

= případy, kdy se magnetoterapie nesmí použít

  • absolutní: těhotenství, pacemarker (zabudovaný kardiostimulátor), čerstvé krvácivé stavy, horečnaté stavy
  • relativní:aktivní TBC, těžká myotická onemocnění v místě aplikace (houby, plísně), kovové úlomky v místě aplikace, záchvatová nervová onemocnění
  • preventivní: neznámé bolesti, neurčená diagnóza

 

 

 

 

 

 

    Comments are closed

    KANCELÁŘE A SKLAD
    Staré město 100
    739 61 Třinec
    Česko
    FAKTURAČNÍ ADRESA
    fysiomed CS, s. r. o.
    E.Krásnohorské 1298/4
    736 01 Havířov – Podlesí
    IČO 25378058, DIČ CZ253758058

    Poptávka